THM trihalometany v pitné vodě

Dezinfekce vody + sinice = THM a HAA

Při dezinfekci vody dochází při přítomnosti metabolických produktů sinic k tvorbě trihalogenmetanů (THM) a chlorovaných alifatických kyselin, převážně pak halogenderivátů kyseliny octové (HAA). THM i HAA se v pitné vodě vyskytují zpravidla v koncentracích jednotek až stovek mikrogramů na litr (μg/l), přičemž řada z nich je akutně toxických nebo karcinogenních.

Pozn. Filtryvody.cz: trihalometany efektivně snižují uhlíkové filtry s pomalejším průtokem, viz filtry Dionela.

Limit pro THM máme 100, bezpečný je 15

Vyhláška č. 252/2004 Sb. stanoví limity pro čtyři nejčastěji se vyskytující THM a sumu všech THM (100 µg/l). Nicméně THM
jsou typické svým bezprahovým účinkem – neexistuje žádná bezpečná dávka jejich příjmu. Limit 100 µg/l je tedy pouze společenskou (politickou) dohodou.

Z epidemiologických studií však vyplývá, že bezpečný limit je pouhých 15 µg/l.

V roce 2017 bylo překročení mezní hodnoty 100 µg/l dosaženo ve dvou případech, nicméně hodnota 15 µg/l byla překročena již v 16 % všech zdrojů pitné vody. Má však cenu v případě těchto látek nějaké limity vůbec stanovovat? Respektive neměl by být limit THM 0 µg/l, když mají bezprahové účinky?

Například ve Švýcarsku je limit pro sumu THM 25 µg/l, v Rakousku, Itálii, Belgii 30 µg/l, v Německu a Švédsku 50 µg/l a v USA 80 µg/l. Naopak v Austrálii je to jen těžko uvěřitelných 250 µg/l.

Limit pro HAA stále nemáme, jinde ano

Obdobně jako je tomu u řady THM, karcinogenní a mutagenní účinky byly prokázány i u HAA. Světová zdravotnická organizace doporučuje sledovat především koncentrace kyselin mono-, di- a tri- chloroctových a mono- a di- bromoctových a jejich sumu (HAA5) a také koncentrace kyseliny bromchloroctové, bromdichloroctové, dibromchloroctové a tribromoctové. Jejich limit však česká vyhláška č. 252/2004 Sb. vůbec neuvádí. V ČR tedy nejsou zařazeny mezi limitované ukazatele.

Přitom například výsledky rozborů z Kanady za období zima 2017/2018 ukazují překročení kanadského limitu (80 µg/l) ve více než třetině všech testovaných pitných vod. U řady z nich se pak jednalo skutečně o významné koncentrace, které byly o řád vyšší, než je příslušný limit. Maximální dosažená hodnota byla 784 µg/l. Opravdu tedy nikdo nepředpokládá jejich výskyt v ČR?

Pokud se skutečně vysoké koncentrace HAA v pitné vodě v minulosti nevyskytovaly, s rostoucím podílem metabolických produktů sinic na koncentraci organických látek ve vodě se to může rychle změnit. Tyto látky totiž představují „ideální“ prekurzory pro vznik HAA. Kyselina octová je navíc jejich přirozenou součástí. 

Nicméně v budoucnosti se možná vše změní, protože aktuálně probíhá na evropské úrovni diskuse o změně legislativy EU (Směrnice o pitné vodě) týkající se povinného zahrnutí HAA mezi stanovované parametry pitné vody. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že na Slovensku je již od října roku 2017 v platnosti vyhláška č. 247/2017 Z. z., která zavádí HAA jako ukazatel kvality pitné vody s limitem pro HAA5 60 µg/l. Do
konce roku 2018 trvalo přechodné období pro jejich stanovování. Od 1. ledna 2019 je již stanovení HAA na Slovensku povinné. Slovensko tak, na rozdíl od České republiky, bude připraveno na plánované zavedení HAA do lokálních legislativ.

A co Česká republika? O vzniku HAA při úpravě vody a jejich vlivu na lidské zdraví se ví cca 20 let!

Zdroj: akademie věd ČR 2019: https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/avex/files/2019-02.pdf